Charakteristika:

Meduňka je jedním z kulinářsky významných zástupců čeledi hluchavkovitých. Je to vytrvalá bylina tvořící husté trsy. Její stonky jsou čtyřhranné, dorůstají délky asi 80cm a na bázi mohou být lehce načervenalé. Meduňku poznáme podle světle zelených listů protáhle vejčitého tvaru s pilovitými okraji. Listy jsou řídce porostlé jemnými chloupky. Kromě běžných zelenolistých forem je možné pěstovat i panašovanou meduňku, tedy s listy bíle žíhanými. Na všech formách listu je velmi zřetelná žilnatina. Květy, které tvoří lichopřesleny v paždí řapíků, mohou mít širokou škálu barev od bílé, přes světle žlutou, světle růžovou až po světle modrou. Květy jsou pyskaté, tedy podobné květům hluchavky, ale drobnější a nenápadné. Meduňka u nás kvete od června do konce srpna. Plodem meduňky je lesklá hnědá tvrdka s bělavou špičkou. Meduňce se i v našich poněkud tvrdších podmínkách dobře daří a lze ji pro pěstování na zahradě vysévat i přímo na záhon, a to na počátku května. Meduňka je mimo jiné i významnou medonosnou bylinou. Chuť a vůně meduňky je výrazně citrónová.

Využití:

Meduňka má své místo v salátech, omáčkách na ryby, v majonéze, kyselém zelí. Také se dá přidat například do marinovaných ryb, drůbeže, vepřového masa a široké škály zeleninových jídel. Kromě slaných pokrmů ji lze ale úspěšně použít i do sladkých jídel a moučníků, ovocných salátů, želé, krémů a ovocných nápojů. V kombinaci s estragonem se dá připravit výtečný bylinkový ocet. S trochou olivového oleje, česnekem a nasekanými listy meduňky připravíte skvělé pesto s vůní citrusů, do kterého můžete přidat jakoukoli další ingredienci, například sekané oříšky, slunečnicová semínka, sezam nebo další voňavé bylinky. Čerstvá meduňka je také výborná do jakéhokoli džemu, kterému dodá svěží vůni a obohatí každodenní snídani. Skvělá je ale také do šlehačky na ovocné dezerty. Kromě uchovávání v čerstvém stavu v ledničce můžeme meduňku i sušit. Je ale nutné sušení co nejvíce urychlit, protože při pomalém sušení hnědne.

PŮVOD, TIPY A ZAJÍMAVOSTI:

Podáváním meduňkového čaje se podle středověkých spisů posiluje mozek a osvěžuje ochablá postava. Každodenní popíjení tohoto odvaru je podle nich recept na dlouhověkost. Dále se tato bylinka cenila pro svou schopnost rozptýlit melancholickou náladu. Meduňka je také jednou z podstatných součástí karmelitských kapek, které se užívají při nevolnostech a k osvěžení organismu. Dále pomáhá při zánětu průdušek, nachlazení a psychickém vypětí. Čerstvé listy se přikládají na štípnutí hmyzem a na vřídky. V kosmetice se nálev z listů této rostliny používá k napařování obličeje a k mytí mastných vlasů. Příjemná citrusová vůně se využívá v tzv. 'potpourri' - sušených bylinkách a jiných rostlinných materiálech sypaných na malé misky k provonění interiéru.