Charakteristika:

Tato vodní bylinka s oválnými lístky a ochmýřeným stonkem má jedinečnou, mírně citrusovou chuť, která se velmi těžko popisuje. Při konzumaci jakoby šimrá na jazyku, podobně jako sycená minerálka. Někdy je přirovnávána ke sladkému kuminu nebo dokonce ke vzduchu po letní bouřce. Vůně je silně citrusová.

Využití:

Kayang se nevaří, pokrmy se nasekaným kayangem většinou pouze posypou. Je to bylina využívaná téměř výhradně ve vietnamské kuchyni, výjimečně se objevuje v některých thajských nebo kambodžských receptech. Je typickou chutí především jihovietnamské kuchyně. Výborně se hodí k čerstvým rybám a je takřka povinnou součástí některých tradičních vietnamských pokrmů, například sladkokyselé ostré polévky s ananasem canh chua (v Kambodži existuje téměř identická polévka Samlor Machu Trey). Přidává se také do jemných masových curry, například kuřecího curry Cà Ri Gà. Bylina je velmi exotická, a proto se o ní v mnoha vietnamských kuchařkách, vydaných mimo území Vietnamu, příliš nepíše – v receptech bývá nahrazena koriandrem, vietnamským koriandrem, mátou apod. Lístky obsahují asi 0,1 % esenciálních olejů, jejichž hlavní složkou je především tzv. limonen, který dodává právě citrusovou příchuť a silné aroma.

PŮVOD, TIPY A ZAJÍMAVOSTI:

Pochází z jihovýchodní Asie, některé poddruhy patří dokonce mezi oblíbené akvarijní rostliny. Ve Vietnamu se často pěstuje na zavodněných rýžových polích.