Charakteristika:

Mangostan je považován za jeden z nejchutnějších druhů ovoce. Kulovité, až 9 cm velké bobule. V místě stopky jsou čtyři tuhé oválné kališní lístky, na druhém konci ozdobná hvězdička blizny. Lesklá červeno až fialovohnědá slupka (někdy zbarvená až do černa) je velmi silná (cca 8 mm) a pevná. Dužina uvnitř je bílá či narůžovělá, měkká a šťavnatá, na povrchu kluzká, tvarem podobná mandarince, rozdělená do 4–8 segmentů, s několika semeny, která lze po upražení konzumovat. Chuťově i texturou připomíná broskev s lehkým nádechem citrusů či hroznů a s velmi jemným, jakoby karamelovým či máslovým aroma. Mírně voní i po muškátech a růžích. Dužiny je v plodech poměrně malé množství, ale je velmi lahodná a příjemně aromatická. Skladuje se v chladu. Oloupaná dužina se v případě otlaku okamžitě barví do hněda. Plody s poškozenou slupkou se velmi rychle kazí. Po několika dnech skladování mimo chladné místo se může dužina zkazit, aniž by byly viditelné jakékoliv vnější projevy na slupce. Je-li však slupka poddajná a pružná, je obvykle čerstvý a chutný i obsah.

Využití:

Nejčastěji se podává čerstvý, jako delikátní dezert. Vyrábí se z něj ale i džusy, bývá konzervován i zmražen, dodává velmi zajímavé aroma sorbetům. Velmi efektní je podávané chlazené v napůl odkrojené slupce.

PŮVOD, TIPY A ZAJÍMAVOSTI:

Mangostanu jsou přisuzovány mnohé léčivé účinky zejména díky velkému obsahu xantonů (žlutá krystalická látky, která působí proti bakteriím a zánětům), dokonce je jejich největším zdrojem na světě – ze 200 známých xantonů jich mangostan obsahuje 40. Mangostanu se v jihovýchodní Asii přezdívá královna ovoce. Původem je z Indonésie, pěstuje se ale ve všech tropických oblastech, především v Thajsku. Vypráví se legenda o anglické královně Viktorii, která nabízela vysokou odměnu každému, kdo jí mangostan přinese. Fialová šťáva ze slupky může potřísnit pokožku nebo textilie, z nichž se špatně odstraňuje.